Hodnocení žáků a autoevaluace

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků  

 1. Pravidla hodnocení žáků

Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce (ale i mimo ni) po celý školní rok.

Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Součástí hodnocení je konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil.

Hodnocení nesmí být zaměřeno primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit především na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků. Součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevu. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka.

Jedním z hlavních cílů pedagogické práce obecně by se mělo stát posilování vnitřní motivace, která je podporována žákovým vlastním sebehodnocením.

Nutností je, aby žáci byli předem seznámeni s výukovými cíli, očekávanými výstupy pro daný ročník - specifikovanými pro hodnocené období.

2. Způsoby hodnocení žáků

a)   klasifikací

b) slovním hodnocením – v odůvodněných případech u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jiným znevýhodněním (cizinci)

3. Kritéria a zásady hodnocení žáků

Při hodnocení výsledků vzdělávání se posuzuje zejména:

- úroveň dosažených výsledků vzdělávání – výstupy a kompetence

- píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení, kvalita a rozsah

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů

- schopnost nalézt, třídit a interpretovat informace

- kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost a originalita

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

- osvojení účinných metod samostatného studia

- osvojení dovednosti účinně spolupracovat

Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů, je uplatňováno především formativní hodnocení, jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením. Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka při osvojování učiva tohoto celku.

Výsledky vzdělávání prezenční formou jsou dokládány i písemnými pracemi žáka (testy, prověrky), při distanční výuce výsledky jeho práce ukládány ve formě osobního portfolia, v listinné, nebo digitální podobě.

Zákonní zástupci jsou při distančním vzdělávání informováni průběžně, prostřednictvím Bakalářů, e-mailů, telefonicky, osobně.

4. Hodnocení klasifikací

Klasifikační stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje svoji práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostudia.

Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.

Klasifikační stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich získávání a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc.

Klasifikační stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho písemný a ústní projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních.

Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti a dovednosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.

5. Používání slovního hodnocení a klasifikace (dále jen „slovní hodnocení“)

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
2. Slovní hodnocení vychází:
   - z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu
   - z pracovního tempa
   - ze schopnosti samostatně pracovat
   - ze schopnosti soustředit se
3. Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka.
4. Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:
   - osvojení znalostí základního učiva
   - úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky
   - přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí)
   - úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly)
5. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, třídního učitele, případně zákonného zástupce žáka.
6. Žák může být slovně hodnocen na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

7. Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením PPP nebo SPC, což se netýká žáků z Ukrajiny (pravidla pro hodnocení ukrajinských žáků viz bod 9.1).

6. Používání motivačního hodnocení

U žáků 1.–5. ročníku může vyučující použít jako motivačního prvku při hodnocení 1 s hvězdičkou, razítek a dalších motivačních způsobů.

 7. Stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace

- Žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl, nebo neprospěl.

- Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.

 

8. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

    1. Podklady pro klasifikaci a hodnocení získává učitel zejména:

• soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování
• různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné)
• analýzou výsledků aktivit žáků
• konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, popřípadě pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny

2. Minimální podklady pro provedení klasifikace na konci klasifikačního období na I. stupni:

• v předmětech s převahou teoretického zaměření (český jazyk, cizí jazyk, prvouka, vlastivěda, matematika, přírodověda)

Učitel může provést celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři známky z písemného prověření znalostí a jednu známku z ústního prověření znalostí. Známky musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

• v předmětech s převahou praktického zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova)

Učitel může provést celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři známky z prověření dovedností a návyků. Známky musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

 

3. Minimální podklady pro provedení klasifikace na konci klasifikačního období na II. stupni:

• v předmětech s převahou teoretického zaměření s časovou dotací větší než dvě hodiny týdně (český jazyk, cizí jazyk, matematika)

Učitel může provést celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři známky z písemného prověření znalostí a jednu známku z ústního prověření znalostí. Známky musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

U žáků, kteří v průběhu klasifikačního období nemají větší absenci, by mělo proběhnout zpravidla minimálně jednou měsíčně ověření znalostí. 

• v ostatních předmětech s převahou teoretického zaměření (dějepis, občanská výchova, zeměpis, přírodopis, fyzika, chemie, cvičení z matematiky a českého jazyka)

Učitel může provést celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně dvě známky z písemného prověření znalostí a jednu známku z ústního prověření znalostí. Známky musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

• v předmětech s převahou praktického zaměření (rodinná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, volitelné předměty)

Učitel může provést celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři známky z prověření znalostí, dovedností a návyků. Známky musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

4. Dodatek ke klasifikaci:

V jednotlivých předmětech je zároveň stanovena maximální míra možné absence, a to 30 % (v hodinách TV je nutná 70% aktivní účast v hodinách). Absence se vypočítá z odučených hodin daného předmětu za dané pololetí. Pokud žák tuto hranici překročí, nebude hodnocen v řádném termínu. Ředitel školy na základě podkladů rozhodne o posunutí termínu hodnocení, případně o komisionálním přezkoušení žáka. Veškeré podmínky takového přezkoušení budou s dostatečným předstihem sděleny žákovi a jeho zákonným zástupcům, a to prostřednictvím pracovního prostředí Bakaláři.

Výslednou známku nelze vyvozovat pouze z průměrné známky ze známek získaných. Jde o souhrnné zhodnocení více ukazatelů (výsledků testů a jiných forem zkoušení, žákovy píle, aktivity v hodinách, přípravy na výuku, úlev stanovených PPP).

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázně, léčebné pobyty,…) respektuje vyučující žákovy známky, které škole sdělí příslušná instituce.

9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

• Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek i při klasifikaci a hodnocení.
• Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním – zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
• Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
• Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
• U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
• Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
• Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
• Klasifikace bude provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
• Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
• V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

 9.1 Specifika hodnocení ukrajinských žáků

• Při průběžném i závěrečném hodnocení ukrajinských žáků může učitel využít klasifikaci či slovní hodnocení.

• Na hodnocení by neměla mít rozhodující vliv neznalost českého jazyka. Žáka-cizince je vhodné hodnotit individuálně s ohledem na dosažené pokroky a zvládnutelné úkoly, nesrovnávat jej se spolužáky. Spolužákům je potřeba vysvětlit, proč je žák-cizinec hodnocen jinak. Důležité je umožnit žákům-cizincům identifikovat jejich silné i slabé stránky, sledovat vlastní pokrok a nalézat vhodné cesty a nástroje pro další rozvoj.
• Hodnocení by mělo vycházet jednak ze zjištěné míry dosažení školních výstupů, ale mělo by být přihlíženo i k dalším skutečnostem ovlivňujícím výsledky vzdělávání, kterých žák v hodnoceném období dosáhl. Takovými skutečnostmi jsou např.:

-jak se žák-cizinec snažil integrovat do nového prostředí;

-jak se snažil spolupracovat se spolužáky se stejným mateřským  

 jazykem a se spolužáky s jiným mateřským jazykem;

-jak se snažil plnit zadané úkoly (včasnost, kvalita, tvořivost);

-zda a jak plnil další doplňkové úkoly.

• Pokud dojde ke změně obsahu vzdělávání, bude hodnocen pokrok a osvojení tohoto změněného vzdělávacího obsahu.
• Při hodnocení bude zohledněna individuální situace daného žáka.

10. Hodnocení nadaných žáků

• Ředitel školy muže mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
• Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

11. Hodnocení chování

 11.1 Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace

• stupeň 1 - velmi dobré
  Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu.
• stupeň 2 – uspokojivé
  Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Mezi méně závažné přestupky patří i neplnění si základních školních povinností. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
• stupeň 3 – neuspokojivé
  Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.
  O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.

 

 11.2 Výchovná opatření

 11.2.1 Pochvaly

• Drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky.
• Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci.
• Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci.
• Udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do dokumentace školy a do žákovské knížky žáka, a to bezprostředně po jejím udělení.
• Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena.

11.2.2 Opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním a sankčním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:

• Napomenutí třídního učitele
  Napomenutí uděluje třídní učitel, a to bezprostředně po přestupku. O udělení napomenutí informuje ředitele školy. Rodičům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce.
• Důtka třídního učitele
  Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel po předchozím projednání s ředitelem školy a s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. O udělení důtky jsou rodiče informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které rodiče potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat s rodiči.
• Důtka ředitele školy
  Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě. O udělení důtky jsou rodiče informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které rodiče potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat s rodiči.
• Tato opatření zpravidla předcházejí před snížením známky z chování.

 11.2.3 Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:

• k závažnosti přestupku.
• k četnosti a opakování přestupku.
• k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky.
• k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování.
• k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka.
• za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
• třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky s chování
• učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování

12. Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení    na konci prvního nebo druhého pololetí

- při konání opravné zkoušky

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák muže v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

 

13. Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

  Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

3. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů muže ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
5. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky.

14. Pravidla pro zařazování žáků do jednotlivých tříd a skupin a pro přeřazování žáků mezi jednotlivými třídami jednoho ročníku.

Žáci jsou zařazováni:

• do tříd podle celkového počtu žáků v ročníku, podle počtu chlapců a dívek, dle místa bydliště a případně dle přání rodičů
• do jednotlivých skupin podle celkového počtu žáků, v případě volitelných a nepovinných předmětů dle počtu přihlášených žáků na základě jejich písemné přihlášky podepsané zákonným zástupcem  

Žáci jsou přeřazováni mezi jednotlivými třídami jednoho ročníku ze závažných důvodů (např. výchovné problémy) po předchozím písemném souhlasu zákonných zástupců.

AUTOEVALUACE ŠKOLY

Pokud má ve škole dojít k zefektivnění procesu vzdělávání, pak škola nutně musí věnovat velkou pozornost právě procesu autoevaluace vzdělávacího procesu jako celku. Nutností je vymezení cílů, oblastí, kritérií, nástrojů a časového rozvržení evaluačních činností.

Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu – tj. zjištění přinášející informace o tom, jak funguje školní vzdělávací program, škola, jaké je prostředí školy, v němž se realizuje výuka. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky a zkvalitnění školního vzdělávacího programu. Některé aspekty školy budou vyhodnocovány na základě prostého posouzení pracovníky školy. Například při pravidelných řízených rozhovorech pracovníků s vedením školy, provozních poradách, skupinových diskusích, metodických setkáních.

Jiná hlediska hodnocení školy budou sledována na základě shromažďování žákovských prací, dotazníků zadávaných žákům, rodičům, ale i pedagogickým pracovníkům (dotazník Klima školy – MAP MH).

Oblasti autoevaluace

• výsledky vzdělávání
• soulad výuky se školním vzdělávacím programem
• vzájemná spolupráce pedagogů
• spokojenost žáků
• efektivita hodnocení a sebehodnocení žáků
• spolupráce s rodiči a jejich spokojenost se vzděláváním žáků
• klima školy a spokojenost pedagogů
• materiálně technické zabezpečení vzdělávacího procesu
• vnímání školy okolím a prezentace školy

Kritéria autoevaluace

• jsou součástí dotazníků pro rodiče, žáky a pedagogické pracovníky školy

Nástroje evaluace a časové rozvržení

• dotazníky pro rodiče, žáky a pedagogické pracovníky školy

             (1x ročně – květen)

• standardizované testy SCIO, CERMAT, KALIBRO, případně další testy pro oblast školství (aktuálně)
• hospitační a kontrolní činnost vedoucích pracovníků školy (průběžně)

Autoevaluační kritéria, která jsou součástí dotazníků, budou upravována podle aktuálních potřeb školy a vnějších společenských vlivů.          

Mgr. Vladimír Čermák

ředitel školy